Muž ve stínu

Polanski si prostě beze spěchu točí svůj kriminální :-D mysteriózní snímek okořeněný pečlivě dávkovaným vtipem,a mě v kině nezbývalo, než jednoduše žasnout. Ghost Writer je příkladem toho, že i v dnešní době lze moderně natočit poklidné, neuspěchané filmy, ve kterých děj postupuje jakoby mimochodem, a divák má pocit, že tajemné zákruty odhaluje on sám, ne McGregorův hrdina. Ze začátku sice režisér chrlí moc informací najednou, ale najednou se vše ustálí a mě čekal milý výlet do tajuplného světa špinavé politiky. S žádným hercem jsem neměl problémy, a ústřední dvojice se skutečně předvedla v tom nejlepším možném světle. Verdikt je prostý: o něco více hudby, malinko kratší stopáž, a bylo by to za pět. To napětí je dechberoucí. (01.07.2010)

Mohl to být job snů (no neberte 250 000 dolarů za jeden měsíc) ale místo toho se mladý spisovatel zaplete do vysoké hry… politiků. A já při závěru málem nedýchal. Roman Polanski stále umí, a když si k tomu svému "umění" přizve i kvalitní herce, je vždy radost koukat. Dalo by se říct, že pro mě zde byly dva očekávaně vynikající výkony a dva neočekávaně skvělé výkony. U těch očekávaných to jsou samozřejmě Ewan a Pierce, kteří nezklamali a užívali si své role naprosto dokonale. U těch neočekávaných je to Olivia Williams, která mě přímo oslnila, ale hlavně Kim Cattrall (ano, to je ta, co se v tom sexuálním městě nejvíce rozdávala… ehm…) která mě opravdu mile překvapila. Na prostoru vedlejší herečky předvedla skvělý a uvěřitelný výkon, takže už o ní nebudu prohlašovat, že umí jen to jedno. Celým filmem se navíc táhne tak skvělá atmosféra, že jsem místy cítil tu ponurost a chlad. The Ghost Writer je rozhodně skvělý snímek, který potvrzuje, že drama o politicích jde natočit tak, abyste se ani jednu z těch 128 minut nenudili. P. S. Scéna s putujícím lístkem je geniální. (22.07.2010)

Těšil jsem se jak vocas a přitom mi nedošlo, že Polanski ty svoje film točí dost osobitě a většinou proti všem normám. Ve výsledku mu je uplně jedno, jestli film bude mít úspěch nebo ne, hlavně že si to natočí tak jak si to představuje. V tomhle případě je nádherný příklad příběhu, jak z komára udělat velblouda. Z naprosto nezáživnýho podkladu udělá něco, co by mělo zaujmout. Také v rámci reklamy to vše vypadá velice zajímavě, ale ve výsledku je to absolutně o ničem. Mysteriózní to není, thriller nulovej a drama budiž. Ale který film v dnešní době není drama. A tohle hnedka dvojnásobný, protože to bylo šílený utrpení, ten film dojet do konce. (17.10.2010)

Je to zvláštní, zatímco někdo dokáže dokončit velmi dobrý film i z vězení, jiní točí tak, že by zasloužili do něj zavřít.. Číst "duchem" napsaný životopis nějakého českého ministerského předsedy, pravděpodobně zemře můj dávivý reflex po pár stránkách vysílením. To americký zločinec Polanski poslal E.McGregora lovit memoáry do ostrovního "Šangri-La naruby", kde v hitchcockovském stylu představuje MacGuffina tajemství původního rukopisu a plachta ponurého tajemna je důmyslně rozprostřena přes vlastně zcela normální věci. Ve snadno rozpoznatelné paralele se současnými osobními problémy autora pak nechybí vhodně zakomponovaný humor, postupné zahušťování atmosféry či nepokrytě protiamerický a protiblairovský podtext, načež vše vyvrcholí vskutku netradičním (ale nejpravděpodobnějším) koncem, připomínajícím nejen svou fatálností úvodní znělku Večerníčku. A teď mě omluvte, jdu si vygooglovat na stránky CIA, kdo ve skutečnosti zavraždil Kennedyho, co přistálo 1947 v Roswellu a kolik ročně posílá americké ministerstvo obrany na účet Míši Baye. Kdybych pak dlouho nic nenapsal, poslali mě za Polanskim.. (09.06.2011)

Stísněná atmosféra, limitované a "vylidněné" prostředí filmových lokalit, pocit spiknutí, velice Hitchcockovské, skvělá hudba (Alexandre Desplat), skvělá režie. Na konci jsem měl pocit, který už se o mě neotřel hodně dlouho, pocit absolutního filmového opojení, který mě již dlouhou dobu míjel. Pokud se odtrhneme od politického aspektu filmu, je třeba uznat že THE GHOST WRITER je především film pro film a funguje skvěle. Odsípá, má velmi solidní tempo, kde je divák okamžitě ponořen do děje s okamžitým rozjezdem a Polanski ho drží 120 minut v kleštích, je to svým způsobem kouzelné a je to přesně to, co podvědomě od filmu / thrilleru chci. Libil se mi i Polanskiho osobní otisk ve filmu v momentě, kdy se Lang nemůže vrátit do Británie, protože by byl souzen. Pro mě asi film roku 2010! (21.12.2010)